Když zákazníci pláčou.

Stalo se Vám někdy, že jste rozplakali Vaše zákazníky? Mně ano. Asi si říkáte, co jsem jim provedla? Žádná „levota“ v tom není.

Poprvé jsem měla „tu čest“ asi před dvěma lety. Jeden z mých dlouholetých zákazníků se rozhodl, že ukončí svoji činnost a firmu prodá. Učinil, podle svého rozhodnutí. Trvalo to asi 2–3 měsíce. Už nic neobjednávali, pouze vyprodávali zásoby.

Byl to smutný pohled, jezdila jsem k nim až do konce. Na den, kdy jsem do této firmy jela úplně naposledy, nikdy nezapomenu. Loučení bylo plné emocí, vzpomínek a dojetí, že naše spolupráce končí. Paní vedoucí to psychicky nevydržela a rozplakala se.

Byla to síla, měla jsem co dělat, abychom neplakaly obě. Povedlo se mi to ustát. Tehdy mi došlo, že pro některé své zákazníky jsem víc než jeden z obchodních zástupců. Že slova uznání, která od svých zákazníků slýchám dosti často, mají hlubší význam. Na druhou stranu jsem si říkala: „Známe se už dlouho, paní vedoucí je citlivější, tak to psychické vypětí hůř snáší“.

Podobnou zkušenost, plnou emocí, dojetí i pláče, prožívám se svými zákazníky v těchto dnech.

Proč tolik emocí?

Představuji jednotlivým zákazníkům svého kolegy, který o ně bude od března pečovat místo mě. Někteří zákazníci si myslí, že je to vtip. Jiní můj odchod vnímají jako podraz, přece jim to nemůžu udělat, po tolika letech perfektní spolupráce. Že si těžko budou zvykat na někoho nového, že nikdo nebude tak „dobrej“. Samozřejmě je uklidňuji, že kolega vše zvládne, že se ve vzájemné spolupráci nic nezmění. „Pouze se vymění obchodní zástupci“.

Pro obchoďáka, který odchází, může vše skončit po předání regionu jeho nástupci. Osobně netuším, za jak dlouho budu mít „absťák“ po svých zákaznících. Jedno vím, přijde. Je to jenom otázka času.

Obchoďák, který převezme nový region, má na nejbližší měsíce jediný úkol, získat si důvěru zákazníků, které zdědil. Nějakou dobu Vás budou srovnávat, s obchoďákem, za něhož jste nastoupili.

Doporučuji, mějte pro zákazníky pochopení a trpělivost. Mnozí prodělali šok a bude jim to déle trvat.

Zákazník, který je dlouhá léta zvyklý na svého obchoďáka je na tom nejhůře. Nikdo se ho neptal, bylo mu oznámeno, že přijde o svoji jistotu a bezpečné spojení s dodavatelskou firmou. Cítí se zrazen a podveden. Někteří začnou trucovat jako malé dítě, které odbudete slovy, teď na Tebe nemám čas.

Jeden zákazník se poměrně hlasitě dožadoval odpovědi na otázku: „Proč si myslíte, že od firmy beru zboží“? Moje odpověď zněla: „Vím, že kvůli mně“.

Je to nářez a teprve první týden.